Vyoraná

29. ledna 2016 v 0:51 | yuubi |  Básničky
Teď se cítím tak… probuzeně.
Ne nabuzeně,
spíš popuzeně,
nálada… opruzeně.
Pocit? V žádné změně.

Když probudíš se ve chvíli,
kdy myšlenky tvé zlobily,
dál by něco tropily
a jen se tímto rozbily.
Ani se nezklidnily,
jen se tímto dráždily,
odvržené na míli,
jako by se ztrapnily,
hned po tom se ztratily.

Kdybych mohla zůstat spát,
nebyl by stín na patách,
na čisté mysli nebyl prach,
v jiném světě můžu stát,
jinak mohu vypadat,
jenže místo toho všeho,
hlásek slabý slyším zvát,
k večeři…
… tu každý rád!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | E-mail | 21. prosince 2016 v 11:53 | Reagovat

Pokračuj :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama