Listopad 2013

Zásada číslo 3

28. listopadu 2013 v 17:28 | yuubi |  Zásady běžce
Když před závodem hledáš na Toi Toice splachovadlo, měl by si ho radši vzdát.

Myšlenka týdne

19. listopadu 2013 v 22:39 | yuubi |  Jedna až dvě myšlenky z yuubiččiny nástěnky
Najednou se objevila, kde se vzala, tu se vzala.

Motivační heslo

13. listopadu 2013 v 20:37 | yuubi |  Básničky
Po menší odmlce přidávám něco do rubriky básničky. Na závod Mareda Cup jsme měli mít zpracovaný plakát s motivačním heslem, sice se tam to moje (opět) nehodilo, ale to nevadí. Takže tohle je moje motivační heslo.

Každou mílí
blíže k cíli,
v správnou chvíli,
štěstím, pílí,
zmatek sílí,
kdo nešílí,
doběhne, i když se mýlí.

Zamení meče 5.díl

10. listopadu 2013 v 11:19 | yuubi |  Znamení meče

Děkuji těm čtyřem lidem, kteří si přečetli 4. díl a doufám, že si rádi přečtou i tenhle díl. Mohl by se vám líbit :)
Jinak ti, kteří si až teď všimli, že jsem připsala další dva díly, ten 4. je o kousek níž. Jinak k tomu asi už némám, co říct.

Postavy: Pandora Anna Travenová, Pandora Miriam Travenová, Jorn Kominson, Erloy Traven, Jerom Astisor
Odehrává se: v přístavním městečku
Rozsah: dvě a půl A4
Upozornění: Tento díl je spíš romantický.
V minulém díle: Pandora se ocitla na pohřbu své babičky, jediného člověka, který jí rozuměl. Je proto velmi emocionálně vypjatá a vzpomíná na to, co jí babička jednou vyprávěla o tom, jak jí Jorn Kominson zlomil srdce.

První díl najdete zde.
Minulý díl najdete zde.
Další díl najdete zde.
Všechny ostatní najdete tady.
Přeji příjemnou zábavu.


Byla jsem pro něj jen přístavní děvka, známost na jeden týden, zářez na pažbě. A ještě se mi do očí směje tím, že se mi s ní producíruje před očima. Co všechny ty sliby? Co všechny ty řeči o tom, že by mi nedokázal ublížit?
Zlomil mi srdce! A ještě pořád to bolí…."
Pandora zpozorovala v babiččině tváři bolest, zmatek a nesmírný žal. Pandora jen bezdechu, zděšeně poslouchala vyprávění a nechápala, asi stejně jako její babička, jak to Jorn mohl udělat, myslela si, že její babičku milovat, ale jen ji sprostě využívala a lhal jí do očí. Miriam hořce plakala.
"Utekla jsem, nechtěla jsem se na to dívat, to jsem nezvládla. Srdce mi pukalo. Utekla jsem do zahrady a plakala jsem v altánku. Prý mě hledal, ale já už jsem ho v životě nechtěla vidět.
Přišel za mnou Erloy a já už jsem se nedokázala přetvařovat a dělat, že je všechno v pořádku, všechno jsem mu řekla. Brečela jsem mu na rameni, neměla jsem sílu to zvládat sama a on mě držel, byl mi oporou, byl můj nejlepší přítel.
Už nic nebránilo svatbě, ale já jsem byla zlomená, už mi to bylo jedno, nebránila jsem se. Stejně by mě provdali za někoho jiného.
Svatba se konala o měsíc později. Erloy byl můj nejlepší přítel, ale nikdy jsem ho nedokázala milovat. Nikoho. Jenom tebe Pandoro. Už nikdy jsem se na nikoho nedokázala tak usmívat, ani na své dítě. Ty jsi má jediná radost na tomhle světě."
Pandora na babičku chvilku koukala a potom jen zašeptala: "Mám tě ráda, jako nikoho na světě."
Po místnosti se rozhostilo ticho.

Zásada číslo 2

10. listopadu 2013 v 11:15 | yuubi |  Zásady běžce
Chcete-li dobře zaběhnout závod, nesmíte se nechat rozhodit ani prvím rande po cestě na start.

Znamení měče 4.díl

3. listopadu 2013 v 22:28 | yuubi |  Znamení meče


Jak jsem slíbila. Vyhodnotila jsem anketu, kde vyhrálo Znamení meče, které mám napsané už od dubna, jen se mi to nechtělo přepisovat. Pro ty, kteří to četli doporučuju si pro oživení přečíst, alespoň minulý díl, protože tenhle na to možná víc než navazuje.
Teď si nejsem jistá jestli chci nebo nechci, aby o tom někdo řekl, že je to romanticka kravina, protože by to rozhodně kravina být neměla, ale zároveň doufám, že to vyzní trošku jako romantickej blemc, protože tak nějak má tenhle díl vyznít.
A jenom bych se chtěla omluvit všem, kdo už něco takového zažil, protože já jsem nic takového nikdy nezažila, takže to nemůžu popsat ze své vlastní zkušenosti, ale jen z toho, co jsem někde slyšela, takže to můžu popisovat úplně blbě. A tak mi to, prosím, nikdo nepřipomínejte.
Přestooufám, že se vám to bude líbit.



Věnováno: bez věnování (pardon, ale zrovna se mi nechce)
Postavy: Pandora Anna Travenová, Pandora Miriam Travenová, Jorn Kominson, Miriamin otec, Erloy Traven
Odehrává se: v přístavním městečku
Rozsah: tři A4
Upozornění: Tento díl je spíš romantický.
V minulém díle: Pandora se ocitla na pohřbu své babičky, jediného člověka, který jí rozuměl. Je proto velmi emocionálně vypjatá a vzpomíná na to, co jí babička jednou vyprávěla.

První díl najdete zde.
Minulý díl najdete zde.
Další díl najdete zde.
Všechny ostatní najdete tady.
Přeji příjemnou zábavu.





Místnost už osvětlovaly svícny a v kamnech plápolal oheň, u stolu seděli čtyři lidé- tři muži a jedna žena- můj otec a nějaký muž nejspíš s rodiči, to mohlo znamenat jen jediné.
Snažila jsem se neztrácet hlavu, ale srdce mi bylo jako splašené. Zatočila se mi hlava. Rychle jsem se opřela o židli, ale to už otec vstával od stolu.
"Erloyi, manželé Travenovi, tohle je má dcera Miriam. Miriam, tohle je Erloy Traven a jeho rodiče Christian a Alexandra."
Zdvořile jsem se usmála, ale uvnitř se mi vše svíralo. Chtěla jsem utéct. Chtěla jsem za Jornem, ale místo toho mi tu otec domlouvá svatbu s jiným mužem.
"Erloy je schopný lovec i diplomat, mluví plynně několika jazyky a jeho podnikání je známé po celém světě. A je dědicem obrovského panství." Pokračoval a v tu chvíli si mě přestal všímat. "Jak už jsem vám říkal…"
Střídavě po mě vrhal káravý a prosebný výraz, a tak jsem se až do konce večeře chovala slušně a zdvořile, zapojovala se do konverzace a celkově se snažila vypadat jako slušná a dobře vychovaná dcera.