Září 2013

Mlha- povídka do blog soutěže, kde nenapsali přesný čas ukončení

27. září 2013 v 22:24 | yuubi |  Jednorázovky a podobné
Tak nic, tahle povídka měla být do soutěže, ale v zadání bylo odevzdat do 27.9. jenomže nenapsali čas a uzavřeli ji v poledne, takže jsem to nestihla, tak si jí aspoň přečtěte. Zadání bylo setkání s literární postavou a max. délka 1800 znaků.

Postava: Malý princ
Kniha: Malý princ
Autor: Antonio de Saint-Exupéry


Ze všech stran mě obklopovala mlha, ani nevím, kdyse tu objevila. Její jemné páry mě chladily na tváři a kapičky vody mě pomalu začaly šimrat v nose, ale mě to nevadilo, nechtěla jsem zpátky, nechtěla jsem domů. Když jsem přicházela, svítilo jemné podzimní slunce, sedla jsem si na zem a opřela jsem se o strom, v tu chvíli mi hlavu zaplavil oceán myšlenek.
Chtěla jsem se od nich oprostit, ale nešlo to. Mlhy se mi před očima pohybovaly a začaly vytvářet všelijaké obrazce, moje fantazie z nich tvořila nejrůznější závěry a obvinění.
Musím myslet na něco příjemného, ale na co? Už od mala miluju čtení, už jako malé mi rodiče každý večer četli a já jsem je napjatě poslouchala.

myšlenka na týden

24. září 2013 v 23:03 | yuubi |  Jedna až dvě myšlenky z yuubiččiny nástěnky
kajak alfa fald sklad klas klad kladů sklad skladů



Myšlenka tohodle týdne

12. září 2013 v 21:27 | yuubi
Trhlost by se dala popsat jako vektorová veličina- záleží na velikosti, směru a působišti.

Velrybí dítě 13. díl

3. září 2013 v 22:12 | yuubi |  Velrybí dítě

Teď jsem se koukla na téma týdne: Potrat a říkám si, že to s tématem týdne jde pěkně s kopce, ale co nadělám.
A kde jsou ti vojáci, co se tady mohla stát, a kde jsou tu vojáci, kde mohou být?
-Znáte tu písničku?-
K věci: jak jste si všimli, vydala jsem další díl, tentokrát už třináctý. A udělala jsem si rekord v rychlosti psaní, protože jsem stihla za poslední měsíc napsat čtyři díly, tahle rychlost se ale bohužel asi změní, protože jsem zjistila, že mírně zanedbávám svojí druhou povídku a mohla by žárlit. Tak si tenhle díl užijte a doufejte, že není na dlouho poslední.

Věnováno: Anče
Postavy: Kaira Yosa, Jonatan
Odehrává se: v místě, kde se odehrává audience
Rozsah: dvě a půl A4

První díl najdete zde.
Minulý díl najdete zde.
Všechny ostatní najdete tady.

V minulém díle: Yosa si vybrala dveře, do kterých vstoupila a objevil se v bílé nicotě, která jí chtěl nalákat na vidinu pohodlí a všeho, co jen chce, ale nedala se přemluvit a objevila se uprostřed bažinaté krajiny.

Nestihla jsem to. Posledních pár metrů u lesa bylo těch nejhorších, po pás jsem se brodila v bahně a chytala jsem se každé větve, která mi mohla pomoct.

Konečně jsem to dokázala, dostala jsem se až na kraj lesa. A jako smyslu zbavená jsem utíkala k hoře. Přes rány hromu nebylo slyšet ani mé kroky a blesky zasahovaly čím dál tím bližší stromy. Jen tak tak jsem si všimla nastražených pastí a zastavila jsem se těsně na kraji propasti. Pár kamínků se pod mými kroky utrhlo a padalo dolů do propasti. Odráželi se od skály, vydávali třaskavý zvuk, než úplně zmizely v útrobách té bestie. Těžce jsem oddychovala. Rozhlížela jsem se na všechny strany, nikde žádný úkryt. Stála jsem na pokraji útesu, na kraji lesa, přede mnou byla jen holá skála, jenže v ní nebyla žádná jeskyně ani náznak. Zalila mě záplava paniky. Neviděla jsem žádné východisko. Ne, počkat, na kraji lesa asi sto metrů ode mě se u korun stromů rozevírala malá puklina. Mohla bych se tam schovat aspoň trochu.

Myšlenka týdne

1. září 2013 v 21:34 | yuubi |  Jedna až dvě myšlenky z yuubiččiny nástěnky
Proč je havran jako psací stůl?
(z filmu Alenka v říši divů)