Srpen 2013

Velrybí dítě 12. díl

30. srpna 2013 v 0:16 | yuubi |  Velrybí dítě
no, chtěla jsem to vydat ještě včera, ale jak vidíte, tak mi to nějak nevyšlo... jak mi říkala Rein, že jakmile se vrátím, mám dál psát, tak jsem to zhruba splnila (vrátila jsem se v úterý večer). Snažila jsem se to udělat napínavý, tak snad se to aspoň trochu povedlo.
Jinak zase, prosím, hlasujte v anketě. Tomu, o kom vím, že to čte, se snažím udělat samostatný políčko, ale jestli jste pravidelný čtenář a nemáte svoje políčko v anketě, tak mi to prosím napište do komentářů, jinak od komentování nikoho nedrazuju, pávě naopak, jsem ráda, když si to někdo přečte a okomentuje mi to.
Děkuju.
Přeji příjemnou zábavu.

Věnováno: Rein + Bloody Zero
Postavy: Kaira Yosa
Odehrává se: v místě, kde se odehrává audience
Rozsah: dvě a půl A4

První díl najdete zde.
Další díl najdete zde.
Minulý díl najdete zde.
Všechny ostatní najdete tady.

V minulém díle: Yosa se přihlásila na audienci k Mistrovi, ale to ještě netušila, co jí čeká. Iru celý zmatený jí vysvětlil, že při audienci buď uspěje, nebo zemře. Při audienci vešla do první místnosti plné stejných dveří. Pomocí světelného bludiště vybrala jen šest, ale projevila emoce a málem padla do záhuby.



Ukázala jsem nepříteli slabinu, jen tou malou chvilkou nepozornosti jsem se mohla odsoudit k věčnému zatracení. Musím si dávat větší pozor.
Přede mnou bylo náhle jen šest dveří ty, na které ukázalo světlo a ještě jedny.


Mám věřit světlu, nebo je to ta jiná možnost? Zklidni se a důvěřuj smyslům. Otřepala jsem se a pomalu se zvadla z podlahy. Důvěřuj smyslům! Důvěřuj jim! Můj šestý smysl mi radí, že bych měla věřit světlu, ale ostatní jsou zticha.
Pokud se zaměřím na těch pět dveří, jak mám vybrat, které jsou ty správné? Zrak mi tu nepomůže, i tyhle dveře jsou všechny úplně stejné. Musím použít jiný smysl.

Velrybí dítě 11.díl

22. srpna 2013 v 17:34 | yuubi |  Velrybí dítě
Chtěla jsem to vydat ještě než odjedu na závody a povedlo se mi to. Snad se to bude líbit. A doufám, že příští díl bude brzo, protože je ve fázi, kdy nevím, jak to udělat, aby se to něčemu nepodobalo. Tak snad...
Jako vždycky prosím hlasujte, prosím, v anketě, kdo si to přečtete, ale byla bych ráda, kdybyste mi to i komentovali, děkuju.
Přeji příjemnou zábavu.

Věnováno: Rein
Postavy: Kaira Yosa, Sakkinatte Iru
Odehrává se: ve vesnici Skjol
Rozsah: dvě a kousek A4

První díl najdete zde.
Další díl najdete zde.
Minulý díl najdete zde.
Všechny ostatní najdete tady.

V minulém díle: na začátku sedí Yosa v přípravné místnosti před audiencí. Ten den totiž přišla do vesnice Skjol a nějaká žena jí řekla, že by měla jít za Mistrem.


"Promiňte, já…" začala jsem zdvořile mluvit do tiché místnosti hlasem plným pokory a bázně.
Ale muž jen znuděně zvedl hlavu a zeptal se: "Jste Sensu?" Přikývla jsem. "Tak přijďte v pět."

Celé odpoledne jsem pak přemýšlela, proč jsem to udělala. V tu chvíli jsem pocítila vnitřní volání, něco mi řeklo, že si musím promluvit s Mistrem a musím to udělat dnes.
Přemýšlela jsem, co se asi bude při audienci dít a o čem vlastně bude celý obřad Měsíce a co je ta druhá věc, co se má dneska stát.

Myšlenka týdne

19. srpna 2013 v 19:17 | yuubi |  Jedna až dvě myšlenky z yuubiččiny nástěnky
V dnešním světě láska na první pohled neexistuje, protože se až příliž bojíme zklamání.

Velrybí dítě 10. díl

11. srpna 2013 v 9:25 | yuubi |  Velrybí dítě

Splním si svůj slib, že vydám alespoň jeden článek za prázdniny, tak tady je teda další díl velrybího dítěte.
Jako vždycky prosím hlasujte v anketě, kdo si to přečtete, ale byla bych ráda, kdybyste mi to i komentovali, děkuju.

Přeji příjemnou zábavu.

Věnováno: Kime
Postavy: Kaira Yosa, Sakkinatte Iru, Intess a pár nepodstatných lidiček
Odehrává se: ve vesnici Skjol
Rozsah: tři A4

První díl najdete zde.
Další díl najdete zde.
Minulý díl najdete zde.
Všechny ostatní najdete tady.

V minulých dílech: Yosa se dostala do lesa poblíž vesnice skjol, ale nemohli zí najít. Iru jí šel hledat, zatímco Yosa zůstala v jeskyni, najednou uslyšela podivný zvuk. Vyšla ven a tam spatřila podivného muže, který umíral. Podal jí meč a ona musela slíbit, že ho předá mistrovi.
O pár hodin později se Iru vrátil, aby Yosu odvedl do vesnice.

Neustále mi to vrtalo hlavou. Procházeli jsme s Iruem temným lesem, měsíční světlo skrz větve jen letmo osvětlovalo les kolem nás. Ani jsem nevnímala, kam to vlastně jdeme a kudy. Byla jsem tak unavená.

Čekala jsem v malé prosté místnosti oděná do hnědobílého oděvu přizpůsobeného k pohybu na slyšení. Ale sebrali mi všechny zbraně, snad abych tu něco neprovedla nebo neudělala něco sobě.
Nevěděla jsem, co od toho mám čekat ani, co bych měla dělat, ale už se stalo, a když už přijali mou žádost o vyslyšení, nebylo cesty zpět.
Čím déle jsem tam klečela, tím více ve mně napětí rostlo. Co se ukrývá za těmi obrovskými dřevěnými dveřmi? Nebezpečí? Nebo jen nudná audience? Mohlo se tam ukrývat opravdu cokoli.
Nikdo mi o tom nic neřekl, protože nesměl. Všichni lidé, kteří tam kdy vkročili, přísahali věrnost mistrovi, nebo zahynuli. Navíc se prý průběh audience, stejně jako chodby paláce, neustále mění.