Září 2011

A ještě trochu

20. září 2011 v 16:11 | yuubi |  Naruto + ostatní anime
mno další vtípky - naruto, co jsem si nemohla odpustit



Mno, další návštěva googlu

19. září 2011 v 18:37 | yuubi |  Naruto + ostatní anime
Tentokrát jsem našla pár naruto vtipů...

Kterak jsem jednou navštívila strýčka googla...

18. září 2011 v 7:16 | yuubi, kdo jinej |  Obrázky
Mno, jednou jsem takhle hledala ňáký obrázky na googlu a takhle to dopadlo...

Posííííííííím

12. září 2011 v 18:48 | yuubi-chan
Tohle je prosba na ty dva, tři lidi, co se úplně zbláznili a čtou můj rádoby příběh Kairy Yosy: "Velrybí dítě"... Rozhodla jsem se napsat knížku nebo něco na ten způsob a ten název by se mi celkem hodil proto prosíííííííím kdyby vás ˇˇnákej název k "VD" napad tak mi prosím napište do komentů...

Velrybí dítě: Díl 2.: Výtah pryč

4. září 2011 v 9:52 | Yuubi |  Velrybí dítě
Tak se mi konečně podařilo dopsat 2. díl. Omlouvám se že to tak dlouho trvalo ,ale nechtělo se mi měla jsem problém s počítačem. A prosím napište mi do komentů kdo jestli vůbec to čtete. Jo a ještě ignorujte chyby za druhou půlkou...

Věnováno: Aka (protože mi to opravovala)
Postavy: Kaira Yosa, Sakkinate Iru
Odehrává se: ve vesnici
Rozsah: djedna A4
První díl najdete zde.
Další díl najdete zde.
Všechny ostatní najdete tady.


Znovu se ke mě otočil a řekl: "Děvče, na svůj věk máš dost kuráže a takovou dívky hlídám. Jsem Sakkinatte Iru."
"Já jsem Kaira Yosa" řekla jsem a cítila jsem, jak se nejistota z mého hlasu vytrácí.

"Co po mě vlastně chcete?" vydala jsem ze sebe po chvilce magického ticha.
"No, jak bych to řekl... potřeboval bych děvče na výpomoc." řekl s nadřazeností v hlase.
"Jasně, takže zase něco na způsob otroka… dík, to jsem mohla zůstat doma…" ušklíbla jsem se a otočila k odchodu.
"Počkej!" zavolal na mě, "nabídl jsem ti sice tuhle práci, ale jak sis mohla všimnout - jsem bojovník a často cestuju a ty budeš často chodit se mnou, tak se rozhodni, často ti půjde o život, rozmysli se…"
V tu chvíli jsem se na toho muže znovu otočila a hlavou mi plynula spousta myšlenek. Mám zůstat a žít na ulici, či jít a čelit nebezpečí, či…? Po chvíli přemýšlení jsem řekla: "Víte je to těžké, v životě jsem odtud neodešla" zamumlala jsem a znovu se ponořila do temné laguny svých myšlenek a vzpomínek a pak jsem se dostala ke svému otci a sklonila hlavu, ale ten tajemný muž už se znovu chystal k odchodu a ta vzpomínka mi utvrdila mé rozhodnutí: "Ano přidám se k vám pane"
A on jen tak jako mimochodem odpověděl" Zítra začínáš, ale nebudu kupovat zajíce v pytli, za 4 dny odcházím z téhle vesnice a nejspíš už se sem nevrátíme… Jestli chceš opravdu jít se mnou, bude tato doba tvou zkušební lhůtou," pronesl se zřejmě předstíranou a nepřirozenou vážností v hlase.